Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie hradu

Průvodce hradem Helfenburk

  

Roku 1334 kupuje Petr z Rožmberka od své sestry Markéty a jejího syna Viléma, dědiců po Bavorovi III., Vitějovické a Bavorovské panství. V oné neklidné době vyvstala před novým majitelem potřeba  nově nabyté panství správně a vojensky zabezpečit.

Nad městečkem Bavorov se nacházel dávno opuštěný dřevěný hrad, který již nedostačoval nově vyvstanuvším potřebám ambiciózních majitelů.

 

Roku 1355 dle nového kalendáře, císař Karel IV. svým podpisem ze dne 21. května povoluje  čtyřem bratřím Rožmberského rodu postavit na hoře Malošíně pevný zámek jako odměnu za pomoc při potlačení povstání v italské Pise. Bratři s výstavbou nového hradu dlouho neotáleli a již roku 1357 je jmenován na Helfenburce první purkrabí Jaroslav Měřička z Vitějovic. O čtrnáct let později od data zakládací listiny, další z purkrabích Buzek ze Lhoty, vlastním listem oznamuje vladaři na Krumlov, že je zcela dokončen hradní palác.    

 

Výstavba hradu ovšem druhou polovinou čtrnáctého století nekončí, ale pokračuje i v první a druhé polovině 15. století,  a dle posledních průzkumů pokračovala nadále i v první polovině 16. století.

Roku 1580 již hrad svému původnímu účelu neslouží, ale přesto je dále obýván nižším úřednictvem, coby správní středisko celého panství. Roku 1593 poslední z Rožmberků, Petr Vok, prodává hrad s celým panstvím městu Prachatice.

Po bitvě na Bílé Hoře je majetek města za účast na stavovském povstání císařem Ferdinandem II. zkonfiskován, a darován císařově milci Janu Oldřichovi z Egenberku,. Po vymření Egenberků roku 1717 přechází majetek včetně hradu a přilehlého panství do vlastnictví Schwarzenberků, kterým je roku 1922 státním výnosem o pozemkové reformě zestátněn. Tímto výnosem přechází Helfenburk do vlastnictví Státních lesů a statků  Třeboň, které zříceninu hradu pronajímají Klubu českých turistů, který jej od 20. let  minulého století zpřístupňuje veřejnosti.

Po roce 1945 je Helfenburk zařazen mezi státní hrady a zámky Československé republiky.

 

V 90. letech minulého století je na základě zákona o obcích převeden do majetku města Bavorov, které je jeho vlastníkem i v současnosti a pokračuje v záchraně památky pro budoucí generace návštěvníků.